Entries by Martin Vlach

Umění žít spočívá v umění umírat

Člověk často žije tak, jako by vše bylo napořád. Jako klíště se drží svých starých přátel, zvyků, myšlení, vzorců fungování, partnerů…, přestože to už dávno vyčerpalo svůj potenciál. Je potřeba si uvědomit, že vše je dočasné a je tedy úplně v pořádku, že do života něco přijde a za čas to splní svou historickou roli, […]

Abych žil, musím se chovat naprosto upřímně

Dá se žít, a dá se zaživa umírat. Žije se tak, že se člověk chová v duchu svých potřeb. Je sám sebou, otevřeně vyjadřuje, co cítí, a stejně upřímný a otevřený je sám vůči sobě. Ta otevřenost znamená, že v sobě člověk nic nepotlačuje ani nedělá na sílu. Do ničeho se nenutí, a stejně tak […]

Jedinou změnou je sebezměna

Není všechno změna, co se tak tváří. Člověk často považuje za změnu třeba to, že odněkud uteče. Tím ale nic nezměnil, protože nezměnil to jediné, co vždy potřeba změnit je — sebe. Nic jiného než sebezměna neexistuje. Bez sebeměny se nic nikam neposune, neuzdraví, nevyvine, nic nového do života nepřijde. Proto i ten, kdo uteče, […]

Na světě jsem, abych uskutečňoval, co chci

Uskutečňovat své záměry je pointou žití. Od toho jsme na světě, máme se to naučit a žít tak. Děje se to spoluprací s životem jako takovým. Člověk i život jsou k tomuto účelu perfektně nastaveni. Člověk zadává záměry, které chce uskutečnit a zpracovává své prožitky tak, aby těm záměrům otevíral cestu, dokud nedojde do cíle. […]

Žiji svou vlastní kvalitou

Člověk má cítit svou vlastní kvalitu, tak to má být. Musím si natolik uvědomovat své hodnoty a svou jedinečnost, že se právě díky tomu uvědomění cítím vlice dobře. Tak vypadá správný vztah k sobě, toto je přirozené cítění. Pokud ale toto cítění přebijeme různými názory na sebe a na život, který žijeme, cítění své sebehodnoty […]

Dopředu se jde sebezměnou, což není žádná aktivita

Život je cesta. Čímž se chce říct, že se má jít pořád dopředu. Tak se žije. V praxi to znamená, že se člověk neustále mění. Resp. má to dělat, to se od něj chce. Často se to ale neděje, člověk často nové odmítá. Někdy vědomě před výzvami couvá nebo se jim vyhýbá, jindy s nimi […]

Cesta versus možnosti

Život je cesta, proto každému člověku nabízí po ní jít. Narodíme se nejen se svými talenty, ale i cestou, která nás dokáže dovést ke zralosti a schopnosti žít v hojnosti své ideály. Život ale nikoho nenutí po té cestě jít, můžeme se rozhodovat, jak chceme. Nabízí i kupu jiných možností, které si člověk může zvolit […]

Platí se duchem, ne penězi

Vše je ve skutečnosti duchovní, protože žijeme v duchovním světě. Duch je tedy na pozadí úplně všeho, to on vše pohání a dává tomu podobu i kvalitu. Fyzično je jen kabát, který ten duch nosí oblečený, aby jej bylo vidět. Ten duch, který je stavebním kamenem a motorem všeho, se tedy jen materializuje do adekvátní […]

Důvěra = životní nádhera

Chce-li člověk žít nádherný život, potřebuje k němu cítit silný láskyplný vztah. Musí se na něj umět koukat, protože život běžnou optikou vypadá jinak. Milovat znamená vědět. Chápat život. Pak milujete, pak vidíte nádheru, kterou bez pochopení vidět není. Bez pochopení jsou dojmy a dramata. Láska je tedy umění se správně dívat. Vidět, co je, […]

Pro kvalitní život je potřeba umět číst — situace i lidi

Existuje něco, čemu se říká skutečné hodnoty. Jsou to pilíře úspěšného žití, jelikož právě na těchto stavebních prvcích život stojí i padá. Ty hodnoty v sobě buď mám, a pak mi život funguje a cítím se v něm dobře, anebo nemám, a pak je to naopak. Skutečné hodnoty jasně určují, jaké co je i jaké […]

Láska je schopnost dávat věcem co potřebují

Láska je schopnost se na věci správně dívat. A tím správným pohledem je — cítění. Jdu-li na věc s citem, znamená to, že nepřemýšlím. Řídím se srdcem, cítím, jak na to jít, co říct, co dělat, jak se k věci postavit. Citítm také, co věc potřebuje, protože mé cítění vidí skutečnou podstatu věci. Láska je […]

Být se vším v souladu, to je zdroj všeho bohatství

Být se vším v souladu neboli s ničím nebojovat, To je smyslem života, jehož naplněním končí etapa, kdy se člověk potýká se svými názory neboli nezralostí (naivitou, zkreslenou realitou). V naší škole se učíme, že život má dvě etapy (fáze). Ta první se jmenuje „fáze mých vnitřních změn“, která je charakteristická tím, že je člověk […]

Správně funguje jen bezpodmínečná láska

Podmínkou fungování je správný vztah k tomu. A to je i celé, o tom život je — nastavit si správný vztah ke všemu, co k žití patří. Tím správným vztahem je bezpodmínečná láska. Tedy taková, která nehodnotí. Nehodnotí sebe, nehodnotí okolí, nehodnotí život, nehodnotí situace, nehodnotí svět, nehodnotí nic. Jakmile hodnotím, jednak si vymýšlím, a […]

Nefackuje mě život, ale můj přístup k němu

Někdy to vypadá, že nás život fackuje. Přijde situace, která zapůsobí jako náraz do zdi. Jsme zvyklí vinit okolnosti, protože si dostatečně neuvědomujeme souvislosti mezi tím, jak se k žití stavíme a situacemi, které nám do života přicházejí. Není možné prožít nic, co si sami nezpůsobíme. Život není ani trochu zlý, jen opravdový a strojově […]

Žije ten, kdo se k životu staví jako vděčný školák

Člověk obvykle považuje za smysl svého žití práci, rodinu, finance, vztahy, majetek… Tak to ale není, ty věci sice do života patří, ale jsou pouhými cestami, jimiž k člověku mohou chodit Lekce. Ano, tím podstatným v životě jsou Lekce neboli každodenní obohacující prožitky. Obohacují tím, že nám nabízejí příležitosti se měnit. Každý den vstáváme a […]

Na život se potřebuji dívat jako na školu

Žít znamená chodit denně do školy. Píšu to červeně proto, že to je zcela zásadní, jelikož kdo chodí do školy, uvažuje přesně naopak než ten, kdo žije jinak. „Školák“ čerpá z toho, co mu život přináší — nepřistupuje ke svým prožitkům rigidně jako „pan chytrý“, který všemu rozumí a má na to svůj názor. Školák […]

Láska je schopnost neomezeně tvořit

Okolní svět nás nesmí vůbec vyrušovat. Chceme-li žít to své, potřebujeme se stát imunními vůči vnějším i vnitřním podnětům. Dokud v nás něco probouzí myšlenky, jsme ohrozitelní, zastavitelní, omezení a slabí. O čem to tu píšu? O lásce. O té píšu. O té opravdové. protože právě skutečná láska je — umění nic nehodnotit. Pochopení, že […]

Vše potřebné i hodnotné je v člověku

Vše opravdové je skryté. Tak zní základní zákon života, od nějž se pak odvíjí celá životní logika. Tento úvodní zákon rovnou i vysvětluje, proč je logika člověka tak odlišná — ona to neví. A jelikož to neví, ani ji nenapadne něco hledat. Koukat hlouběji než na první dojem. Člověk kouká pořád a na vše, to […]

Hojnost je výsledek schopnosti nefantazírovat

Život hraní na jistotu nedoporučuje, protože to je zcela proti jeho pravidlům. Každý, kdo to zkouší, prožívá starosti. Naráží, a jeho fungování připomíná boj o přežití — cítí se ohrožený a nejistý, uvažuje způsobem, jak předejít potenciálním problémům a o vše, co si přeje žít, se snaží nebo si to rovnou odepírá. Přesně tak totiž […]

Úspěch je schopnost dojít od startu do cíle

Základním smyslem žití je úspěch. Žijeme pro to, abychom něco dokázali — abychom dokázali žít tak, jak nám vyhovuje, abychom byli užiteční sobě i druhým. Žádné kompromisy, žádná z nouze ctnost, nekomplikovat a nekazit život sobě ani ostatním. To je úspěch. Každý úspěch je výsledek cesty. Chceme-li být tedy úspěšní, potřebujeme se naučit k úspěchu […]

Žití baví, když rozumím, oč denně jde

Včera jsem si dal svůj pravidelný dvanáctikilometrový „rychlý přesun“ (ani chůze, ani běh, něco mezi), na jehož konci si dávám jako odměnu posezení v masážním křesle. Stojí už roky v pasáži obchodního centra za Brnem, nikdo na něj nechodí, a já si z toho udělal příjemnou tradici — nejdřív si máknout, pak si užít. Nosím […]

Zralost je stav totálního pochopení

Být zralý znamená vše už chápat. Nejen jak to na světě chodí, ale zároveň i proč právě takto. Je to stav, kdy už člověk přestal hodnotit, jelikož mu je úplně jasné, že není co ani proč. Všechny snahy hodnotit neboli dělat si názory jsou pravým opakem pochopení — bojem. Naivním, kdy si vymýšlím vlastní verze […]

Bohatství je umění vše s vděčností pouštět

Bohatství je věčné téma, protože na něm vše v životě stojí i padá. Zásadní je ovšem způsob, jakým o bohatství přemýšlíme — co si pod tím bohatstvím představujeme. Je teď možná dobré připoenout jeden základní živtní zákon — „Vše ve světě fyzickém je výsledkem (zrcadlem) duchovného nastavení.“ Chce se tím žíct, že veškeré zdroje leží […]

Život se má žít, ne vymýšlet

Chci se vrátit k jednomu staršímu článku, ve kterém zazněla kromě jiného i jedna důležitá myšlenka — „Abychom kontinuálně rostli, nepotřebujeme být nijak aktivní. Život se o to stará sám, my se jen potřebujeme naučit to kontinuální obohacování čerpat.“ Chce se tím vlastně říct — život ani seberozvoj není žádné snažení se o něco. My […]

Žije se pro radost, vše ostatní je prachobyčejný boj

Rád bych napsal s využitím Tarotu o radosti. Ona je totiž skutečným smyslem žití. Život jsme si přišli užít, což znamená — žít jej pro radost. Bude dobré začít tím, jak žití pro radost vlastně vypadá. Je to jednoduché — o nic vám nejde. Pro vše, co děláte, nemáte žádný jiný motivátor, než chuť to […]

Vše funguje, když dokážu neřešit prostředky

Začnu životním zákonem, který říká — funguje vše, od čeho nic nechceš. Tedy vše, čemu chceš dávat, a nic, od čeho něco očekáváš. K tomu dodám i důvod, proč to tak je: každý člověk dostal vše, co ke svému štěstí potřebuje, hned do začátku — narodil se s tím. Nic nám tedy nechybí, proto nám […]

Na vše mám, to si jen namlouvám, že ne

Často si myslíme, že na něco nemáme. On ale každý člověk na vše má. Resp. nic nikomu nebrání, aby na to měl, protože „na něco mít“ je jen o ochotě tomu dát vše potřebné. Tím podstatným slovem tu je ona ochota. Ochota = já chci. Neochota = já nechci (protože v něčem vidím problém). I […]