Svou životní úroveň nastavuji svým chováním

Životní úroveň je jedním z pojmů, který si mylně spojujeme s kde čím. Obvykle s penězi, majetkem, oblékáním, rodinou, vzděláním, postavením… Je to ale jinak — kdyby závisela úroveň neboli kvalita našeho žití na čemkoli jiném než na nás samotných, byl by život vymyšlený špatně. Což není. Jde tedy o to si uvědomit, že kvalitu svého žití má smysl […]

Život vyžaduje jediné — kvalitní přístup

Žít šťastně a úspěšně je velice snadné. Těžké je naopak žít neúspěšně. To člověk nahrazuje nekvalitu svého přístupu emocemi, dramaty, úsilím, honěním se, blouděním, dohadováním a bojem. Život ale nic z toho vůbec nepotřebuje. Je vymyšlen jednoduše, funguje sám, v klidu a pomalu. Vše sám organizuje, hlídá, o vše se stará, aby nikde nic nechybělo ani nekolidovalo. Neexistuje jediný reálný důvod […]

Jak se cítím, když jsem sám, ukazuje, jaký jsem člověk

Jak se cítím, když jsem úplně sám? Jak se cítím a chovám, když mám spoléhat sám na sebe? To jsou výborné otázky na tělo. Člověk by je měl brát vážně, protože odpovědi na ně ukazují, jaký je. Jak je na tom se svým vztahem k sobě, který přesně odpovídá i všem jeho ostatním vztahům nejen k lidem, ale k životu […]

Motorem žití je důvěra, na ní jej mám tedy stavět

Život je hra. Hra na důvěru, to je život. Ta důvěra tudíž má být stavebním prvkem všeho, co žijeme. Pak na to jdeme správně. Ano, je to těžké, protože důvěru v sobě potřebujeme vypěstovat. Je neočůratelná, není možné ji cítit, pokud ji vypěstovanou nemáme. Ale právě to je pointou té hry — pěstovat důvěru, abychom na […]

Život má být nepředvídatelný

Život plyne sám. Má to tak být, protože žití je reagování na nečekané situace. Žijete tedy pouze tehdy, fungujete-li tímto způsobem. Život je inteligentně fungující proces. Má svůj vlastní motor i dokonalou inteligenci, není tedy vůbec důvod o něm přemýšlet. Jsme zvyklí to dělávat, jelikož jsme se na život naučili koukat jinak. Snažíme se sami vymýšlet co […]

Na světě jsem, abych uskutečňoval, co chci

Uskutečňovat své záměry je pointou žití. Od toho jsme na světě, máme se to naučit a žít tak. Děje se to spoluprací s životem jako takovým. Člověk i život jsou k tomuto účelu perfektně nastaveni. Člověk zadává záměry, které chce uskutečnit a zpracovává své prožitky tak, aby těm záměrům otevíral cestu, dokud nedojde do cíle. Život je dokonale inteligentní, […]

Důvěra = životní nádhera

Chce-li člověk žít nádherný život, potřebuje k němu cítit silný láskyplný vztah. Musí se na něj umět koukat, protože život běžnou optikou vypadá jinak. Milovat znamená vědět. Chápat život. Pak milujete, pak vidíte nádheru, kterou bez pochopení vidět není. Bez pochopení jsou dojmy a dramata. Láska je tedy umění se správně dívat. Vidět, co je, ne co […]

Na život se potřebuji dívat jako na školu

Žít znamená chodit denně do školy. Píšu to červeně proto, že to je zcela zásadní, jelikož kdo chodí do školy, uvažuje přesně naopak než ten, kdo žije jinak. „Školák“ čerpá z toho, co mu život přináší — nepřistupuje ke svým prožitkům rigidně jako „pan chytrý“, který všemu rozumí a má na to svůj názor. Školák chápe, že […]

Vše potřebné i hodnotné je v člověku

Vše opravdové je skryté. Tak zní základní zákon života, od nějž se pak odvíjí celá životní logika. Tento úvodní zákon rovnou i vysvětluje, proč je logika člověka tak odlišná — ona to neví. A jelikož to neví, ani ji nenapadne něco hledat. Koukat hlouběji než na první dojem. Člověk kouká pořád a na vše, to je jeho základní […]

Život je psychologická škola hrou

Život je škola. Člověk to ale neví. Možná tuší, ale zdaleka neví, co to znamená konkrétně ani jaká hloubka a logika v tom je ukrytá. Netušíme, proč jsme na světě, za jakým účelem, jakým prožitkům jsme denně vystavováni ani proč. My si o všem něco myslíme. A na to se dá spolehlivě říct, že ať si myslíme cokoli, je […]

Abych byl bohatý, musím být samostatný a soběstačný

Bohatství je správné vnitřní nastavení. proto není vůbec o penězích ani majetku, což si mnozí mylně myslíme a pak se za nimi honíme. Není ani o vztazích, což si zase myslí jiní, a tak po vztazích touží a chtějí na nich stavět své štěstí. Je to úplně jinak. Bohatství je schopnost být spokojený jen tak, sám se sebou. Netrpět pocitem, že […]

Své žití myslím vážně

Myslet věci vážně, v tom je mnohem víc, než se zdá. Je v tom v podstatě všechno, protože je tím přesně dáno, jaký průběh i výsledky budeme prožívat. Myslíte-li něco vážně poznáte tím, že se na to těšíte. Zároveň tak nějak klidně, s důvěrou a chutí podstoupit ten proces. Užívat si sebe v tom, co opravdu chcete dělat. Chcete něco dokázat, i tak […]

Vnímám se jako hrdina, pak nebojuji, ale rostu

Život je proces, který člověku nabízí možnosti růst a bohatnout. Nic jiného se nikdy nikde nikomu neděje. Tento životní mechanismus ovšem nemůže fungovat, vnímá-li se člověk jako oběť okolností neboli jako ten, kdo musí každou chvíli něčemu čelit. To pak jde jeho uvažování proti toku i smyslu života jako takového. Řešením je tedy své uvažování otočit, pochopit, […]

Hojnost se rodí v nejistotě

Možná nejlépe se přínos nové logiky pro člověka ukazuje na nejistotě. Právě ta lidskou logiku alarmuje, člověk ztrácí pevnou půdu pod nohama, v hlavě se rodí obavy, starosti, dramata, černé vyhlídky, stres, a s tím i potřeba to řešit. Člověčí logika, aby nedramatizovala, potřebuje mít „jistoty“. To je její vlastnost. Mám-li našetřeno, dokážu neřešit peníze. Plot kolem pozemku mi […]

Nic si nemyslet znamená konečně nic naivně nehodnotit

Základním stavebním kamenem lidské logiky je dělat si na vše názor. Přijde nám to logické, samozřejmé, a proto to automaticky děláme. Fungujeme tak. To je ovšem velká a zásadní chyba, protože právě dělání si názorů neboli posuzování je zdrojem všech našich dramat. My si totiž vůbec neuvědomujeme, že naše názory a závěry vůbec neodrážejí realitu, ale naše dojmy […]

Přijímat se musí umět. A umět v životě znamená vědět.

Člověk je vybaven úžasnými schopnostmi, jen o tom neví. On toho vůbec spoustu neví, nejen o sobě, ale ani o životě. Je to tak schválně, aby bylo co objevovat, překonávat, rozvíjet, měnit — aby byl důvod žít, a to žití mělo nějaký smysl. Tajemství vzniká tak, že něco není zjevné — není to hned vidět, je to skryté. Tajemství […]

Přirozená autorita je, když…

Autoritu můžeme prosazovat buď silou, anebo přirozeně. Ten první případ používá nátlak, proto jde vždy o boj. Forem nátlaku existuje řada, a je jedno, jakou z nich používáme, jestli se snažíme křičet, argumentovat, přesvědčovat, manipulovat, anebo se zkoušíme naopak zalíbit nebo podbízet. V každém případě někomu něco nutíme, chceme, aby bylo po našem. Lidově se říkává „nejde to po dobrém ani […]

Důvěra je nástroj životních změn

Na vše je potřeba používat ten správný nástroj. Chceme-li něco ve svém životě změnit anebo si něco splnit, bude tím nástrojem důvěra. Právě na ní musíme zapracovat, aby se přizpůsobila naší představě o tom, jak chceme žít. Důvěra je ryzí pocit, jasné, ničím nerušené cítění. Tedy takové, kdy při pomyšlení na danou věc se nám vůbec nespouští […]

Přijímání je motor mých záměrů

Přijímání je přirozený postoj ke všem událostem. Je vyjádřením pochopení, že vše je vždy správně tak, jak to je. Což tak lidskou logikou často nevypadá, a právě to je ta hra. Život klame, a proto dokud se člověk nechává nachytávat dojmy, jimiž na něj kde co působí, sedá na lep a — neroste. Nemění se, nevyvíjí, a stejně tak […]

Vítězit je přirozená vlastnost člověka

Mluvíme-li o vítězství, je dobré začít vysvětlením, co vlastně vítězství je. Vítězství je dosažení svého cíle, ideálního výsledku. Navázat na to můžeme pochopením, co je ideální výsledek — to je takový, který nám skutečně po všech stránkách perfektně vyhovuje. Nejde tedy o kompromis, který vyhovuje jen částečně, jelikož jsou v něm různá ale. No a do třetice si povězme o vztahu […]

1 2
top