Svobodně jde žít, mám-li v sobě pořádek

Čtyřka Disků mluví o správných hranicích ve vztazích. O potřebě mít všechny své vztahy nastaveny na té správné hranici, jelikož jen tak budou fungovat. Je možná ideální začít tím, že úplně vše v životě je vztah. Vztah k sobě, své duši, svému tělu, péče o tu duši a o tělo, životospráva je vztah, aktivní pohyb je vztah, práce je vztah, hygiena je […]

Aby věci fungovaly, musí je pohánět láska

Správně věci fungují, fungují-li úplně samy. Takto jednoduše je svět vymyšlený. Nic nevyžaduje snažení, úsilí, plánování, popostrkování, kontrolu… Naopak, tohle věci spolehlivě brzdí. Jak už to tak v životě ale bývá — to, co vypadá na papíře triviálně, se ve skutečnosti ukáže jako to nejobtížnější. V případě správného fungování je potřeba úplně vše odbrzdit. Zbavit se veškerých […]

Správné je si nemyslet nic. O ničem. Pak žijeme.

Život je hra, jejíž pointa jde vyjádřit mnoha způsoby. Jeden takový zní — Život připravuje scény (okolnosti, situace), které provokují lidskou mysl si o nich něco myslet. A jde o to tomu nutkání nepodlehnout a nezačít si myslet nic. Tak se to hraje. Na což se mnozí určitě zeptají — „Jaký to dává smysl?“ Což je velice dobrá otázka, […]

Opakem čistého záměru je účelovost

Aby věci fungovaly i přinášely, co mají, potřebujeme k nim přistupovat s takzvaným čistým záměrem. Což tak nějak člověk tuší. Každý chápeme, že lhát, podvádět, krást, vyhrožovat, podplácet a podobně nebude to pravé a štěstí to člověku taky nepřinese. On ten čistý záměr má ovšem mnohem širší a nenápadnější záběr. Je velice snadné své záměry znečistit, zcela nevědomky. Stačí poslouchat hlavu […]

Zábavu a naplnění najdeš jedině ve výzvách

Každý se chceme bavit. A život je hra, tedy na tuto naši potřebu myslí — je zábavně vymyšlený. Vtip je v tom pochopit, jak zábava vlastně vzniká, jelikož kamenem úrazu bývá právě nepochopení tohoto fenoménu. Lide hledávají štěstí všude možně. Někdo je vidí v penězích a majetku, jiný v koukání na televizi se stovkami programů, další sní o rodině, přátelích, cestování […]

Miluji své slabiny i prohry

Nikdo není dokonalý. Ani být nemá, jsme úplně ideální takoví, jací jsme. Ano, odporuje to rozumu, který bude tvrdit, že by šlo leccos vylepšit. To je ovšem velice naivní a krátkozraká logika. Existují jen samé dobré důvody, proč dokonalí nebýt. Nejen, že právě v nedokonalostech se otevírá prostor pro lásku, ale všechny naše zdánlivé „nedostatky“ jsou zdroje […]

Svoji sílu potřebuji cítit, a to se pěstuje

Začnu připomenutím známého zákona — vše skutečné je duchovní. Platí to tedy i o síle člověka — tou pravou a skutečnou silou, která nezradí a spolehlivě funguje, je síla duchovní. Co se tím myslí? Odvaha a sebedůvěra. Což je silný pocit, čisté cítění. Necítíme strach, ale klid, chuť a potřebu něco dokázat, uskutečnit, nastolit. Věříme si, věříme svým pocitům i záměrům, aniž […]

Seberealizace je způsob, jakým se stavím k životu

Pojem „seberealizace“ neznamená jen práci. To je jen jedna z forem, kde se naše seberealizace projevuje. Seberealizaci je dobré chápat jako způsob, jakým se stavíme ke svému žití. Jestli nás žít baví nebo ne, jestli si je užíváme nebo bojujeme, jestli se na věci koukáme problematicky anebo ne, jestli trpíme potřebou kritizovsat a hodnotit, nebo máme svět […]

Umírám buď já, nebo mé staré názory

Změna je život. Změny do života patří, je na nich celé žití postaveno. Karta XIII. Smrt učí tomuto fenoménu rozumět, což zahrnuje několik aspektů. Jednim z nich je pochopení, že člověk se má měnit. Ona „změna je život“ se tedy týká člověka samotného. Ono se ani nic jiného měnit nedokáže. Život se přizpůsobuje našim změnám, takže když […]

Totální sebepřijetí je výzva čekající na každého, kdo chce opravdu žít

Princezna Pohárů vysvětluje, co je citová závislost a jak se projevuje v praxi. V podstatě jde o to, že člověku někdo chybí. Není mu dobře, když je sám, cítí se opuštěný, osamělý, trpí svojí samotou. Příčinou je nedostatek sebelásky. Ten člověk se nemá rád, případně nemá rád život, který žije. Často jsou v tom nějaké bolavé vzpomínky, prožitky z dětství, neshodyx […]

Umění žít spočívá v umění umírat

Člověk často žije tak, jako by vše bylo napořád. Jako klíště se drží svých starých přátel, zvyků, myšlení, vzorců fungování, partnerů…, přestože to už dávno vyčerpalo svůj potenciál. Je potřeba si uvědomit, že vše je dočasné a je tedy úplně v pořádku, že do života něco přijde a za čas to splní svou historickou roli, tak to má […]

Být se vším v souladu, to je zdroj všeho bohatství

Být se vším v souladu neboli s ničím nebojovat, To je smyslem života, jehož naplněním končí etapa, kdy se člověk potýká se svými názory neboli nezralostí (naivitou, zkreslenou realitou). V naší škole se učíme, že život má dvě etapy (fáze). Ta první se jmenuje „fáze mých vnitřních změn“, která je charakteristická tím, že je člověk vystavován provokujícím […]

Úspěch je schopnost dojít od startu do cíle

Základním smyslem žití je úspěch. Žijeme pro to, abychom něco dokázali — abychom dokázali žít tak, jak nám vyhovuje, abychom byli užiteční sobě i druhým. Žádné kompromisy, žádná z nouze ctnost, nekomplikovat a nekazit život sobě ani ostatním. To je úspěch. Každý úspěch je výsledek cesty. Chceme-li být tedy úspěšní, potřebujeme se naučit k úspěchu dospět — dojít si […]

Život se má žít, ne vymýšlet

Chci se vrátit k jednomu staršímu článku, ve kterém zazněla kromě jiného i jedna důležitá myšlenka — „Abychom kontinuálně rostli, nepotřebujeme být nijak aktivní. Život se o to stará sám, my se jen potřebujeme naučit to kontinuální obohacování čerpat.“ Chce se tím vlastně říct — život ani seberozvoj není žádné snažení se o něco. My se o nic snažit nemáme, […]

Žije se pro radost, vše ostatní je prachobyčejný boj

Rád bych napsal s využitím Tarotu o radosti. Ona je totiž skutečným smyslem žití. Život jsme si přišli užít, což znamená — žít jej pro radost. Bude dobré začít tím, jak žití pro radost vlastně vypadá. Je to jednoduché — o nic vám nejde. Pro vše, co děláte, nemáte žádný jiný motivátor, než chuť to dělat. Baví vás […]

Kdo po tobě kamenem, ty po něm vůbec nic

Císařovna představuje v Tarotu osobnost naplněnou tzv. bezpodmínečnou láskou. Ta bezpodmínečná láska není sluníčkaření, to jsou koule. Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem v životě neplatí. Císařovna vám to řekne jinak — „kdo po tobě kamenem, ty po něm vůbec nic“. Takhle to je správně. Lidé s kameny jsou ti láskyplně ukradení, upřímně fuk. Je dobré si to vysvětlit. Logiku najdeme […]

Trpělivost je pochopení, že vše musí dozrát

Vše hodnotné podléhá procesu zrání. Neboli — musí se to vypěstovat. Nejen, že nic nejde hned, ale nejde toho dosáhnout jen aktivitou. Zrání je vnitřní proces. A to bývá kamenem úrazu, protože si to často neuvědomujeme. V našich úvahách nějaké vnitřní zrání moc nefiguruje, co se týká našeho žití, fungování, posunu vpřed a životních oblastí jako takových. My […]

Nezapomínejme na „čas zrání“

Vše v životě podléhá procesu, který má své jasné fáze. Trpíme tendencí na to zapomínat, neuvědomujeme si, že aby něco nového mohlo vzniknout, musí nejdřív uzrát vše potřebné. Člověk obvykle uvažuje přímočaře a když něco chce, vydává se rovnou za tím. Neuvažuje způsobem — „nejdřív změním své postoje, naučím se na věci dívat správně, a až se ve […]

Seberealizace je užitečná, jen když dělám, co opravdu dělat mám

Základním pilířem života i jeho smyslem je seberealizace. Na ní musí život stát, jinak bude kulhat. je ovšem potřeba chápat, co to ta seberealiazce je, protože to rozhodně neznamená „něco dělat“. Seberealizace, stejně jako užitečnost, musí splňovat určité podmínky. Jinak je to známé „páchání dobra“. Začněme připomenutím, že se nic neděje náhodou. Tedy není ani náhody, […]

Nikdy nikdy nikdy nic nevymýšlej

Hlava v našem životě plní vtipnou roli. Do všeho mluví, a své rady dokládá logickými argumenty. Ten skrytý vtip spočívá v tom, že nám radí zásadně špatně. Tak, jak to hlava vidí, to nikdy není. Asi nás hned napadá — proč to tak je? K čemu máme hlavu, která přesvědčivě argumentuje, a přitom se vždy mýlí? Odpověď zní — právě […]

1 2 3 13
top