Život je hra na hojnost, která neomrzí

Život je škola hrou. Znamená to, že nás má něco učit, a zároveň bavit. Takto je to vymyšleno, a pokud tak žijeme, díváme se na život správně. Ono ale není vůbec snadné se na život správně dívat, protože život klame dojmem. To je totiž základní vlastnost té hry — klam všude, kam se podíváš. Klamy, které vidíme, […]

Hojnost je výsledek reálného vnímání

Člověk se narodil se záměrem stát se zcela soběstačným. Život, který sem přišel žít, tedy musí být vymyšlený tak, aby si sám se sebou vystačil. A také tak vymyšlený je. Život člověka vede tím, že připravuje jednotlivé kroky jeho cesty. A  ty mu denně posílá do cesty. Děje se to úplně automaticky a totálně inteligentně — říká […]

Roste jen ten, kdo prožívaným situacím rozumí

Existuje přímá úměra mezi tím, jak hluboce dokážeme vnímat prožívané situace a kolik toho z nich dokážeme čerpat. Ono čeprání se dá také vyjádřit jako „obohacení“. Jelikož je život procesem našeho obohacování, je ta hloubka vnímání zásadní. Určuje, o kolik budeme po prožitku bohatší. Je tedy dobré si uvědomit, že vůbec nejde o to, co prožijeme, ale co nám to […]

Životní úroveň roste s hloubkou vnímání

Životní úroveň je dána kvalitou pocitů, které denně prožíváme. A ty pocity jsou výsledkem našeho vnímání — co v čem vidím, tak se u toho cítím. Nehledejme v tom víc, je to takto jednoduché. Jde tedy pouze o to, jak se naučím koukat. Na sebe, na svět, na lidi, přírodu, aktivity, práci, finance, vztahy… Takové budu mít dojmy ze sebe, […]

Jedinou změnou je sebezměna

Není všechno změna, co se tak tváří. Člověk často považuje za změnu třeba to, že odněkud uteče. Tím ale nic nezměnil, protože nezměnil to jediné, co vždy potřeba změnit je — sebe. Nic jiného než sebezměna neexistuje. Bez sebeměny se nic nikam neposune, neuzdraví, nevyvine, nic nového do života nepřijde. Proto i ten, kdo uteče, se […]

Žiji svou vlastní kvalitou

Člověk má cítit svou vlastní kvalitu, tak to má být. Musím si natolik uvědomovat své hodnoty a svou jedinečnost, že se právě díky tomu uvědomění cítím vlice dobře. Tak vypadá správný vztah k sobě, toto je přirozené cítění. Pokud ale toto cítění přebijeme různými názory na sebe a na život, který žijeme, cítění své sebehodnoty nás opustí. Udusíme […]

Dopředu se jde sebezměnou, což není žádná aktivita

Život je cesta. Čímž se chce říct, že se má jít pořád dopředu. Tak se žije. V praxi to znamená, že se člověk neustále mění. Resp. má to dělat, to se od něj chce. Často se to ale neděje, člověk často nové odmítá. Někdy vědomě před výzvami couvá nebo se jim vyhýbá, jindy s nimi neúspěšně bojuje […]

Platí se duchem, ne penězi

Vše je ve skutečnosti duchovní, protože žijeme v duchovním světě. Duch je tedy na pozadí úplně všeho, to on vše pohání a dává tomu podobu i kvalitu. Fyzično je jen kabát, který ten duch nosí oblečený, aby jej bylo vidět. Ten duch, který je stavebním kamenem a motorem všeho, se tedy jen materializuje do adekvátní podoby. Jaký je v tom […]

Hojnost je výsledek schopnosti nefantazírovat

Život hraní na jistotu nedoporučuje, protože to je zcela proti jeho pravidlům. Každý, kdo to zkouší, prožívá starosti. Naráží, a jeho fungování připomíná boj o přežití — cítí se ohrožený a nejistý, uvažuje způsobem, jak předejít potenciálním problémům a o vše, co si přeje žít, se snaží nebo si to rovnou odepírá. Přesně tak totiž hrani na jistotu musí vypadat. […]

Vše funguje, když dokážu neřešit prostředky

Začnu životním zákonem, který říká — funguje vše, od čeho nic nechceš. Tedy vše, čemu chceš dávat, a nic, od čeho něco očekáváš. K tomu dodám i důvod, proč to tak je: každý člověk dostal vše, co ke svému štěstí potřebuje, hned do začátku — narodil se s tím. Nic nám tedy nechybí, proto nám nemá život víc […]

Život funguje sám, já jej dokážu jen brzdit

Jedním ze skrytých tajemství života je, že funguje sám. Což je dost důležité tajemství, protože se týká samotného chodu všech našich životních oblastí. Člověk si to zpravidla nemyslí, protože jeho logikou je potřeba se starat. Takže si dělá starosti, sám sebe zaměstnává, duševně i fyzicky. Vymýšlí různé strategie a pak se snaží, aby se naplňovaly. Tohle vše […]

Život je vždy úplně jednoduchý

Ve své škole učím, že je život „série triviálních událostí“. Nikdy není co řešit. Všechny situace, bez výjimky, přinášejí úplně jasnou jednoduchou informaci, a od člověka tedy chtějí stejně jednoduchou reakci. Tak se i učíme život vnímat. Zbavujeme jej dramat, která si vymyslíme a tím události nesmírně a zbytečně komplikujeme. Člověk skutečně nevidí věci reálně, on z kde čeho udělá […]

Cestu vpřed otevírá odvaha (sebepřekonání)

Každý jsme v něčem vyrostl, a to nás přednastavilo pro další život. V tom životě ale nemáme pokračovat jen s tím, co se v nás nastavilo v dětství a dospívání, my máme i potřebujeme jít dál, rozvíjet se, aby se i náš život mohl vyvíjet a tím za něco stál. Nastavení, které se v nás usadilo během dětství a dospívání, se potřebuje rozvíjet. Samo o sobě představuje ohrádku, […]

Důvěra = láska + vědění

Život funguje správně sám, ale ne zas tak úplně sám. Potřebuje k tomu vhodné podmínky, které mu musím nastolit já. Člověk se nenarodil, aby se staral, ale aby důvěřoval. A právě ta důvěra je oněmi podmínkami, za nichž život perfektně funguje, stará se, abych žil v klidu, spokojeně a bezstarostně. Důvěra je dvousložková záležitost. Jednou její složkou je Vědění, […]

Mentalita chudoby je, když…

Logika, s jakou o životě uvažujeme, vychází z předpokladu, že život stojí, dokud se nezačneme snažit. Že nic nefunguje jen tak, nic k nám nepřijde jen tak, že se tudíž o vše musíme starat. Ano, vypadá to tak. Ale je to naopak — vše funguje správně, dokud o tom nezačneme mudrovat. Dokud nezačneme přemýšlet a vymýšlet, co a jak, a aby šlo tohle, musíme […]

Pořádek musí být

Pořádek, systém, řád, režim, disciplína — to vše je jedno a totéž, a jedná se o základní podmínku úspěšného i spokojeného žití. Vše, co funguje, podléhá jasnému řádu, neboli systematickému přístupu. Péče Vše v přírodě, na světě i v životě podléhá Zákonu pěstování. A pěstování není nic jiného než pravidelná péče. Vše, oč pečujeme, se vyvíjí směrem k lepšímu, roste, sílí, prosperuje, obohacuje, ale […]

Není všechno zlato, co se třpytí

Člověk vše staví na dojmech. Jak se co tváří, tam to zařadí. Netuší, že tím má zaděláno na pořádný zmatek v životě i mnohá rozčarování, která mu budou jeho dojmy a rozhodování pod jejich vlivem přinášet. Nebyl by to ale život, kdyby nebyl ve všem skrytý klam. Je tedy i v tom, co vypadá hezky, i co naopak vůbec hezky nevypadá. […]

Výzvy jsou nutné součásti našich cest

Vidíme-li problémy, chyby a komplikace, natíráme život na černo. On takový není, ale my tak na něj koukáme. Náš pohled není reálný, on jen reaguje na dojem, jakým na nás kde co působí. Jakmile člověk vidí problém, začne vnitřní bitva, která se obvykle projeví i navenek — člověk svým vidinám problému uvěří a začne s tím bojovat. Je už […]

Jsem kompletní, jen to necítím

Člověk se rodí kompletní. I žije příběh, který je mu ušitý po všech stránkách na míru. Objektivně je tedy vše v naprostém pořádku. Jenže. Člověk si brzy začne dělat vlastní názory na sebe a svůj život, a tím se to celé pochroumá. Jeho duše se zbaví čistoty neboli reálného pohledu na život a vznikne tak ego, neboli — pohled nereálný, subjektivní […]

Vděčnost je motorem bohatství

Jednou z nejdůležitějších vlastností lidského podvědomí je vděčnost. Máme-li ji správně nastavenou, jsme vděční úplně za vše, bez výjimky — vděčnost je náš trvalý vnitřní stav, na pozadí ji neustále cítíme. Právě tím je skuteční vděčnost liší od té „normální“, kdy je člověk vděčný jen sem tam, protože si vůbec neuvědomuje, co mu život přináší v jeho […]

1 2
top